Obsedantně kompulzivní porucha – OCD

Obsedantně-kompulzivní porucha, známá pod zkratkou OCD, je psychiatrická porucha. Řadí se mezi neurotické poruchy a jsou pro ni charakteristické nutkavé myšlenky (obsese), které jsou pro nemocného velmi obtěžující, neustále se vtírají do mysli a zdají se být nezastavitelné. Úlevu často, byť jen krátkodobou přináší kompulze (nutkavé chování, rituály).

Obsedantně-kompulzivní porucha, známá pod zkratkou OCD, je psychiatrická porucha.

Například: člověk obávající se nákazy bude neustále podezírat ostatní zda nejsou přenašeči virů či bakterií a bude si často a dlouze umývat ruce. Kdežto takový „kontrolor“ bude trpět nejistotu a ukvělou představou zda vypnul např. plyn a bude se vracet domů překontrolovat to.

Diagnostika:

Aby mohla být prokázána musí příznaky trvat minimálně 2 týdny. Pozor, ale nemusí se nutně vyskytovat obsese včetně kompulzí. Dále musí postižený vtíravé myšlenky označoat za vlastní (v opačném případě by se mohlo jednat o některou z psychóz, např. schizofrenii). Pacient vnímá přítomnost obsese či kompulze jako nepříjemnou, otravnou a nesmyslou, přesto se jim nedokáže bránit.

Projevy:

Se odvíjejí od typu. Někteří pacienti se neustále umývají, jiní kontrolují věci, či rovnají věci podle určitého řádu atd. Někdy se rituály neprojevují navenek, ale pouze ve formě myšlenek (např. pokud nenapočítám ihned do deseti stane se katastrofa).

Obsese: je nechtěná, mimovolní, vtíravá, neodbytná myšlenka či impuls, která se pořád objevuje na mysli. Impulsem může být celá řada spouštěcích podnětů, jako je zakašlání jiného člověka, podání ruky, chytnutí se madla v dopravních prostředcích, pohlédnutí na ostrý předmět, přečtění nějakého slova, ale také vzpomínka. Obsese se objevují v mnoha formách. V podobě obavy, odpudivých, nemravných myšlenek. V některých případech vyvolávají přímo pocit ohrožení pacienta, ale mohou být také násilnické nebo obscénnní. Pacient se jim samozřejmě brání, snaží se je potlačit nebo vyhnout se místu, situaci, která je vyvolává.

Kompulze: zmírňuje špatný pocit vyvolaný obsesí. Při kompulzi jde o chování, které pacient vykonává. Nepříjemné obsese nezmizí dokud neprovede kompulzi. Typickým rysem je nutkání provést určítý čin. Nejčastěji vyskytující se kompulzí je mytí, čistění či kontrolování.

Kompulzivní myšlenky mívají někdy totožný obsah jako myšlenky obsedantní. Nejčastější mentální kompulzí je „napravování“.

Jinou formou kompulzí je ujišťování. Ujišťováním si pacient může ulevovat. Často to vede k ujištění od druhých osob. Avšak vzhledem k tomu, že ujišťování slouží k neutralizaci obsesí, vede paradoxně k jejich upevňování.

Výskyt:

OCD každoročně trpí až 3% populace. Jedná se o jednu z nejčastějších psychických poruch. Tyčí se hned za fobiemi, zneužíváním návykových látek a depresí. Vyskytuje se ve všech sociálních vrstvách. Asi u 60% se objevuje do 25 let života a o něco častější je u žen. Lidé pomoc psychiatra vyhledají až v pozdější fázi, kdy jsou příznaky už neúnostné. Čím dřív se však s léčbou začne, tím bývá úspěšnější a rychlejší.

Příčiny:

dědičnost: v některých rodinách se porucha vyskytuje častěji. Podle vědeckých studií až 35% příbuzných trpí rovněž OCD.
podmínky vývoje: chybějící pocit bezpečí v dětství
biochemické faktory: zvýšené hladiny metabolitů serotoninu v mozkomíšním moku a zvýšená citlivost vazebných serotoninergních míst na krevních destičkách. To zda se jedná o možnou příčinu se dodnes předmětem výzkumu.
stres
rysy osobnosti: sklon dělat si nadměrné starosti, problémy s přijímáním kritiky, nadměrný perfekcionismus.

Léčba:

Základní složkou je edukace pacienta, což je v podstatě vysvětlení oč se jedná. V případě poruchy lehké vystačí v mnohých případech psychoterapie v délce až 40 sezení. V případě těžké formy je nutné nasadit antidepresiva. Vybírat je možné z široké škály od moderních SSRI a SNRI až po starší tricyklická.

V případě, že i přes léčbu příznaky přetrvávají mluvíme o tvz. refrakterní formě. Lékař se pokusí změnit antidepresivum, případně přikročí k přidání antipsychotika.

Klasickým lékem je clomipramin. Užívá se v dávce 150mg až 250mg za den. Ovšem ke své vysoké účinnosti má i vysoký výskyt nežádoucích účinků. Především sucho v ústech, závratě, rozmazané vidění, zácpa. Na lék nevzniká závislost.